Investoři ČEZ OZE a PRE aktuálně objíždějí malé obce na Příbramsku a nabízejí peníze za to, že si do krajiny postaví větrné elektrárny. V Milíně proto proběhla veřejná beseda, které se zúčastnilo kolem 300 lidí. Ti očekávali informace o konkrétních projektech v jejich katastrech. Hned na začátku ale zaznělo, že „o tom diskuze nebude“.

 

1) Co zaznělo od hostů

Hlavní řečníci byli z MŽP a výzkumných ústavů.

Padlo několik důležitých věcí:

• Akcelerační zóny zatím neexistují. Nikdo neví, kde budou, a pokud investoři tvrdí opak, lžou.

• Nový zákon neřeší vyvlastňování pozemků.

• Infrazvuk má být údajně „neškodný“ a stížnosti lidí jsou prý „placebo efekt“.

Tato sdělení pochopitelně vyvolala silné reakce.

 

2) Prezentace o výkonech VtE

Referent MŽP ukazoval instalované výkony větrníků v ČR i zahraničí, ale až nakonec přiznal, že skutečná využitelnost je potřeba násobit tzv. kapacitním faktorem 0,23.

To je přitom optimistická hodnota – v Německu bývá 17–20 %.

Nikdo také nevysvětlil, že větrné mapy ČR jsou pro výšku 100 m, ale u nás se plánují větrníky vysoké až 250 m. Bez ročního měření větru tak nikdo reálně neví, co budou produkovat.

 

3) „Nezávislá“ studie cen nemovitostí

Prezentovaná studie o tom, že VtE „nesnižují ceny domů“, byla zadána Českou společností pro větrnou energii a Komorou OZE.

Bez oponentury, bez kontroly, s výsledky opačnými než ve světě.

Když zaznělo, že cena nemovitosti může klesnout o 5–10 %, tak padlo:

„No a co jako?“

 

4) Zamlčované problémy

Během celé besedy nezazněl jediný argument k největšímu problému —

k likvidaci krajinného rázu českého venkova obřími věžemi vysokými kolem 250 metrů.

Nikdo také nepřiznal, že:

• tak vysoké větrníky v ČR ještě nikdy nestály,

• zákon neřeší minimální odstup od domů,

• hluk si měří investor sám,

• zdravotní rizika byla zlehčována,

• po obcích jezdí pofidérní firmy a překrucují výklad zákonů.

 

5) Atmosféra akce

Formát byl nastaven tak, aby se nevedla skutečná diskuze. Dvě hodiny jednostranných prezentací, minimum dotazů, nulová reakce na připomínky.

Zástupkyně investora PRE se při kritických argumentech jen smály a radily lidem „dělat v životě to, co je baví“.

6) Jaké bylo „poselství“?

Starosta i pořadatel nakonec oznámili, že „se to stejně postaví“, a proto je potřeba hledat vhodná místa.

Přitom z dotazů a reakcí vyplynulo, že to vůbec nemusí být pravda.

Celá akce tak působila jako psychologický nátlak:

přesvědčit občany, že odpor nemá smysl.

 

Závěr

Opak je pravdou.

Odpor má smysl a je možný —

- místní referenda

- petice

- zapojení občanů a obcí

- odmítání jednostranných smluv

 

Kdyby odpor ničemu nepřekážel, investoři by po večerech neseděli na besedách. Prostě by stavěli.

Níže odkaz na celý článek