Využívání přírodních obnovitelných zdrojů pro potřeby lidstva vždy ovlivňuje tímto svým procesem více souvisejících složek přírody. Bohužel je však často výplodem neodborného procesu se záměrem vlastního prospěchu určité skupiny lidí prostřednictvím zneužívání hlouposti těch ostatních. Jeden z takovýchto příkladů je budování monstrózních větrných elektráren, kdy ekonomická využitelnost přírodního zdroje je oproti jejich škodlivosti minimální a nesrovnatelná! Jedním ze základních problémů využívání přírodních zdrojů je ten, že nejdříve jsou alokovány finance pro tento zelený byznys a teprve potom se hledá často nedokonalá a nefunkční technologie. Zkráceně uvedu některé odborné studie vědců, kdy na základě výsledků jejich výzkumu se již od větrných elektráren upouští a tyto jsou složitě likvidovány.
Počátkem tohoto roku byla pod vedením Russella McKenna, předního švýcarského vědce v oblasti energetiky, a dalších 22 vědců z celé Evropy, zpracována klíčová studie ohledně dopadů vývoje větrné energetiky. Tato studie systematicky analyzuje přes 400 vědeckých prací z celého světa a shrnuje, jak větrná energetika škodí ekonomicky, ekologicky, zdravotně i sociálně.
Souvislost mezi hlukem větrných turbín, poruchami spánku a kvalitou života s využitím dat z publikovaných observačních studií z celého světa zkoumal I. G. Onakpoya se svým týmem z Oxfordské univerzity. Výsledky naznačují, že hluk větrných turbín významně zvyšuje riziko zdravotních problémů, zvyšuje pravděpodobnost poruch spánku a že šum generovaný větrnými turbínami koreluje s nižší kvalitou života, což potvrzují i nizozemští vědci Ch. Baliatsas a spol., kteří konstatují, že nízká frekvenční hlučnost (LFN) a infrazvuk z větrníků vyvolávají různé nepříznivé psychologické účinky a ruší spánek.
Větrné elektrárny mohou hlukovým znečištěním z provozu větrných turbín negativně ovlivnit především ptáky a netopýry, narušují jejich hnízdění, rozmnožování a pohybové vzorce, což může mít za následek úbytek populace a vysídlení. R. Lopucki a jeho tým z Lublinských univerzit zjistili změny chování také u suchozemských savců jako je zvěř srnčí a zaječí, které se větrníkům vyhýbají a mění tak své migrační trasy. Podobné výsledky zjistili švédští vědci A. Skarin a P. Sandström u sobí populace, která se díky těmto změnám stala ohroženou.
Nezanedbatelný je také vliv na místní počasí a klimatické vzorce. O tom existují široké důkazy na základě fotografií, satelitních snímků, měření a modelování. Jednou ze zásadních studií dokazujících vliv větrných elektráren na dlouhodobé místní atmosférické podmínky zpracovala americká vědkyně N. Budini a její tým, a taktéž američtí vědci Miller a Keith z Harvardské univerzity již v roce 2018 publikovali studii, která dokazuje vliv větrných elektráren na místní klima tím, že promícháváním mezní vrstvy atmosféry dochází k efektu oteplování vzduchu, a to především v noci. V naší aridní oblasti s velkými výkyvy teplot a srážek by nebylo vhodné tyto klimatické anomálie ještě více podporovat.
V nedávné době byly publikovány také poznatky Fraunhoferovy studie citované vědeckou službou Bundestagu týkajícího se abraze vysoce nebezpečných látek (PFAS a BPA) z lopatek rotorů, k níž dochází v šokujících množstvích až 100 kg těchto částic za rok na jednu elektrárnu, přičemž se jedná o velmi malé částice (mikroplasty), které se stávají součástí životního prostředí, mohou být vdechovány nebo mohou být skrz půdu zabudovány do rostlin zemědělských plodin a následně do lidského organismu. Na veřejné debatě na obci jste sice mohli slyšet bagatelizaci tohoto jevu, protože mikroplasty jsou přeci všude, nebylo však zmíněno, že kriticky nebezpečné jsou tyto látky z větrného průmyslu především z toho důvodu, že jsou rozfoukávány velmi vysoko, a tudíž na velké ploše.
Obrovské problémy jsou s likvidací těchto sklolaminátových lopatek, je již celosvětově známo, že jejich ukládání pod zem způsobuje významné znečištění půdy a podzemních vod, což má negativní dopad na místní ekosystémy a zdraví lidí. Do roku 2030 se očekává, že přibližně 60.000 větrných turbín dosáhne konce své životnosti na celém světě, z nichž dvě třetiny jsou v Evropě. Dieter Stapf z německého Technologického institutu v Karlsruhe (KIT) potvrzuje, že pro likvidaci tohoto odpadu stále neexistuje zavedené řešení. Na obecní debatě jste mohli od pánů slyšet, že není problém z nich vyrobit cement. O tom, že tento způsob je aplikován sporadicky a jenom v Německu, Švýcarsku a v o něco větším měřítku v USA a zbylé desetitisíce lopatek skutečně končí na (podle výrobců dočasných) skládkách, už se nezmínili.
Větrná energie úzce souvisí s tak zvaným zeleným vyvlastňováním (green grabbing), které je již popsáno v mnoha zemích jako proces, kdy vlády, energetické společnosti či nadnárodní organizace zabírají půdu s argumentem ochrany přírody a boje proti klimatickým změnám, zisky z obnovitelných projektů však plynou těmto subjektům, zatímco místní obyvatelé a ekosystémy nesou negativní dopady. Jednu z významných studií na toto téma zpracoval J. Fairhead a jeho tým z univerzity v anglickém Sussexu. Tento zelený neoliberalismus, kdy se tržní principy kombinují s enviromentální politikou a firmy vytvářejí falešný dojem, že podnikání je ekologické, se řeší zejména v Řecku, o čemž píše Z.Ch. Siamanta z University of the Aegean. Ani tady bychom neměli levnější elektřinu, jak správně přiznali pánové na obecní debatě, komunitní využití větrné energetiky je stále hudba budoucnosti a zatím ji firmy nenabízí.
Výsledky investorské analýzy Bank of America ukazují, že drtivá většina větrných elektráren je ztrátová a neživotaschopná bez trvalých dotací. Tato analýza na základě faktů a čísel charakterizovala investice do solární a větrné energie ve srovnání s nejefektivnějším a vysoce návratným jádrem jako mrhání drahocennými surovinami na zdroje, které nemohou fungovat "bez věčných dotací". Dokonce svého času kandidátka na německou kancléřku Alice Weidel během ledna 2025 prohlásila, že po výhře ve volbách větrné elektrárny odstaví a nazvala je "větrnými mlýny hanby". Co o této nabídce míní sousedi v Německu lze vyčíst z volebního výsledku, kdy její strana jako druhá vítězná získala 20,8 %.
Mohl bych argumentovat a pokračovat ve výčtu dalšími výsledky odborných studií o negativním vlivu větrných elektráren, ale to až někdy příště.
Doporučuji každému, aby si zajel na konec větrolamu do "Hastrmanů", kde bude dobrý výhled, a podíval se na krásný reliéf krajiny od žižkovských vinohradů, kde můžeme vidět vrbecký kostel a dále reliéf překrásné Pálavy a předpálaví. Pokud pohlédneme směrem k Břeclavi, zde reliéf krajiny končí hrůznými monstrózními větrnými stavbami před Vídní.
Souhlasím s různým využíváním přírodních zdrojů jako jsou vhodně do krajiny umístěné solární parky a sluneční elektrárny na budovách, nebo, na to se jaksi v dnešní době zapomíná, vodní elektrárny. Neodmyslitelně bude budoucnost elektrické energie patřit především jaderným elektrárnám, "nebojme se toho", je to také přírodní zdroj.
Takže když Vám nějaký trouba bude vymývat hlavy nesmyslnými teoriemi, nezapomeňte si udělat svůj názor a nejdříve si zjistit podložená fakta. To se týče čehokoliv.
Ing. Miroslav Blažej, Ing. Aneta Kohútová, Ph.D.